Materiál náušnic
Tradičním materiálem, používaným na výrobu náušnic je zlato a stříbro. Módním výstřelkem posledních let je pak chirurgická ocel. Každý z těchto materiálů má své přednosti a nedostatky.
Předností stříbrných náušnic, je jejich cenová dostupnost. Přirozenou vlastností stříbra je však jeho barevná nestálost způsobená oxidací na vzduchu. Vlivem této oxidace může stříbro po čase měnit svou barvu do žlutých odstínů, což se však dá snadno odstranit buď pouhým otřením šperkařskou leštící utěrkou, nebo využitím ultrazvuku, popřípadě chemickým čistěním v jakékoli prodejně zlatnictví. Stříbrné náušnice mohou výrazně reagovat při styku s některými parfémy, agresivním potem člověka v době nemoci nebo vlivem nejrůznějších chemikálií, které se mohou v jeho blízkosti vyskytnout. I v tomto případě však není větší problém uvést stříbro do původního stavu. Problémům spojeným s oxidací stříbra je možno předejít, zakoupíme-li si stříbrný šperk s povrchovou úpravou rhodiem, nebo si jej necháme porhodiovat dodatečně. Stříbrný šperk tak získá barevnou stálost chromového lesku a odolnost proti nejrůznějším negativním vlivům okolí. Takto upravený stříbrný šperk pak jen těžko rozeznáme od bílého zlata.
Nejvděčnějším a nejstálejším materiálem k výrobě náušnice je zlato. To se vyskytuje se své tradiční žluté barvě nebo díky přísadám stříbra, platiny, niklu a zinku pak v barvě bílé. V posledních letech je bílé zlato více vyhledáváno a to především mladšími ženami. Nejnovější signály ze světových módních domů ovšem naznačují, že se znovu vrací do módy tradiční žluté zlato. Jak jsme se již zmínili, každé zlato obsahuje určité přísady, které ovlivňují jeho vlastnosti a barvu. Barva zlata nebo jeho ryzost se může lišit i podle státu, kde bylo zlato vyrobeno. V České republice je nejrozšířenější 14 karátové (KT) zlato (obsah ryzího zlata ve slitině činí 585/1000 - zbytek jsou přísady). Toto zlato je tvrdší a má i jinou barvu, než například zlato 18 KT (750/1000) koupené například v Egyptě nebo Turecku. Měkčí 18 karátové zlato bývá náchylnější k prodírání na mechanicky více namáhanějších částech (očka přívěsků). Případné opravy šperků z takovéhoto zlata je pro jeho odlišnou barvu pak v České republice velice problematická.
Obecně se však dá říci, že šperky ze zlata a stříbra je možno bez větších problému opravit, zvětšit nebo zmenšit (prsteny) nebo je i oživit změnou barvy kamene. Šperky z drahých kovů si uchovávají určitou hodnotu i poté, co je přestaneme nosit.
Naproti tomu šperky z chirurgické oceli jsou sice cenově dostupnější než zlaté nebo stříbrné šperky, jejich opravy - zmenšení nebo zvětšení jsou nemožné. Nenošený šperk se pak stává prakticky bezcenným. Větší váha náušnic z chirurgické oceli může způsobovat abnormální neestetické vytahání ušních lalůčků.